Verše ticha

Ve dvou oddílech se Olga Szymanská profiluje především jako básník vnitřní čistoty a jednoty. V krátkých sekvencích vyslovuje pocity při pozorování světa, které jsou vyjádřeny i řadou fotografií. Obě tyto složky pak vytvářejí mozaiku drobných postřehů, jež náhle zahoří uvnitř člověka a vzápětí jsou zaznamenány v básnických textech. Základem autorčina vnímání se pak stává pojem ticha, který ji přivádí do meditativní polohy a napomáhá jí mnohem intenzivněji vstřebávat okamžiky poznání a krásy, ale na druhé straně třeba i chvíle mezních lidských vztahů, pokory a odpuštění.