Pro začínající spisovatele

V následujících řádcích se objeví pravidla, týkající se psaní odlišného od běžné novinařiny, či psaní formálních dopisů a žádostí. Tvůrčí psaní je obor, který se zabývá teoretickými aspekty tvorby textu a také jejich aplikacemi v praxi. A co můžeme zařadit k tomuto stylu psaní?

Je to například beletrie, drama, poesie, ale také texty k písním, autobiografie či paměti.

A pokud se ptáte, co je nutné znát, než se pustíte například do psaní románu, tak je to hlavně jak trocha fantazie, tak i nadšení, kreativita a estetizované vyjadřování. Samozřejmě nesmí chybět ani nápaditost a originalita. Podmínku znalosti správných gramatických pravidel spisovné češtiny snad ani není nutné zmiňovat.

A jak začít? Člověk, který se chce věnovat tvůrčímu psaní, by si měl nejdříve vymezit téma. Lépe řečeno, měl by zaujat jakýsi svůj osobní postoj. Další krok se dá vysvětlit, pro mnoho z nás pravděpodobně neznámým pojmem premisa. Jednoduše řečeno předpoklad k tomu, abychom se udrželi na správné cestě směřující k cíli našeho výtvoru. Neopomenutelnou součástí tohoto typu psaní je příběh. Každý čtenář přece očekává nějakou zápletku a s ní související rozuzlení.

Důležité je také zvolit vhodný žánr a formu a držet se pravidel vymezujících tento žánr. Ať už to bude povídka, novela nebo román, kde zmiňovaný román je nejrozsáhlejší formou. Co se právě formy týče, rozlišujeme druhy řeči. Dělí se na přímou, nepřímou, polopřímou řeč a také rozlišujeme vnitřní monolog. Zde je nutné znát pravidla správného používání uvozovek. Také je třeba rozlišit kompozici děje, která může být chronologická, retrospektivní, rámcová, řetězová nebo paralelní. Nesmíme ani opomenout, že součástí jakéhokoli románu či povídky jsou nepochybně dialogy. Ty musí být takové, aby čtenáře vtáhly do děje. Je třeba ho zaujmout. Způsob, jak zaujmout čtenáře už záleží na autorově kreativitě.

Dnes již existují kurzy tvůrčího psaní pro spisovatelské nadšence, kde se přiučíte, jak výše zmiňovaným pravidlům, tak i mnoha dalším. Výuka probíhá buď formou jednodenních seminářů, ale i v rámci víceletých univerzitních oborů. Mnozí spisovatelé jsou absolventi právě takových oborů. Je také známo, že kurzy pomáhají především k využívání naší představivosti na vyšší úrovni.

Avšak i přesto mnoho lidí zastává názor, že talentu se přesto nejde naučit. Ať už se přikláníte k jakékoli variantě, v každém případě platí, že pojem tvůrčí psaní evokuje právě to, že psát může kdokoli z nás. Stačí mít chuť, nápaditost a můžete začít.

10 pravidel na začátek tvůrčího psaní

Níže najdete deset pravidel pro všechny začínající autory a budoucí úspěšné spisovatele. Samozřejmě se podle nich nemusíte řídit. Nicméně je dobré si je přečíst a vědět o nich. Podobně jako v jakékoliv jiné lidské činnosti platí - dobrá rada nad zlato.

Asi každého, kdo kdy přečetl nějakou knihu, napadlo, jaké by to bylo napsat a vydat i svou vlastní. Dnes, v době internetu a e-knih, je vydání vlastní knihy jednodušší než kdy jindy a ze všeho nejdůležitější je mít nápad a realizovat ho. A protože spisovatelem se člověk nerodí, ale stává, musí každý začínající autor ctít několik základních pravidel, z nichž ta nejdůležitější se zde pokusím zmínit.

  1. Žádná pravidla nejsou

    Ze všech pravidel je často první právě toto. A o psaní knih platí dvojnásob. Máte-li nápad, ať už zní sebešíleněji, nevzdávejte se ho. Nevíte-li, jak začít, nechte si poradit, ale ničím se slepě neřiďte. Kdo nejde vlastní cestou, nedojde nikam.

  2. Nepodléhejte autocenzuře

    Když píšete, často se vám nemusí líbit ani to, co jste právě napsali, ani to, co jste ještě včera považovali za ryzí zlato. Ale neklesejte na mysli. Psaní je hodně jako čtení – nikdy nevíte, čím sami sebe za chvíli překvapíte. Hlavně nic nemažte. Může se to ještě hodit.

  3. Nepřemýšlejte o nesmyslech

    Průměrný člověk stráví celé hodiny úvahami o tom, co neudělal, co udělal, co bude muset udělat nebo co asi zrovna dělá někdo jiný. Pokud se těchto zbytečných myšlenek zbavíte, zbude vám moře času a duševních sil. Využijte je. Třeba vymýšlením knihy.

  4. Hledejte psychickou podporu

    Všechno se zdá snazší a realizovatelnější, máte-li někoho, kdo vám to řekne. Také zpravidla mnohem dříve a více pochybujeme sami o sobě než ostatní o nás. Proto nikdy není na škodu se se svým psaním někomu svěřit a získat nový, svěží pohled na věc a třeba i nápad na vylepšení.

  5. Pište pravidelně

    Máloco se nám podaří hned a skoro samo a málokdo z nás si může dovolit strávit celé dny jen psaním. Vždycky je třeba se postarat i o další každodenní záležitosti. Psaní kvůli nim ale neodsouvejte na neurčito. Udělejte z něj jeden z každodenních rituálů – pro změnu příjemný.

  6. Inspirujte se všude

    Dobrou knihu sotva napíšete u stolu, zírajíce z okna. Náměty musíte hledat, kde se dá. Buď ve svém vnitřním světě, nebo ve světě všude kolem. Přelomové myšlenky se skrývají v detailech. I Richard Feynman dostal Nobelovu cenu za fyziku díky nápadu, který mu v jídelně vnukl padající talíř.

  7. Nežárlete na ostatní autory

    Všichni spisovatelé jsou tak trochu rodina. Má-li úspěch jeden, prospívá to všem. Bestsellery totiž nejsou jen stínem, ze kterého chcete vystoupit, jsou i reklamou na knihy obecně. Píšete-li stejný žánr jako někdo slavný, buďte rádi. Máte o to větší šanci, že si nenasytný čtenář najde i vás.

  8. Kniha se nepíše lineárně

    Na rozdíl od čtenáře můžete vy jako autor znát konec, vyvrcholení nebo průběh vedlejší dějové linie dřív než cokoli z první kapitoly. Napište, co víte, a postupně spojujte, obalujte.

  9. Začněte hned

    Je jedno, odkud pocházíte, jakého jste pohlaví nebo kolik vám je. Umíte-li číst a psát a máte-li čím psát, splňujete jediné kvantifikovatelné předpoklady pro to stát se spisovatelem. Jak dobří budete, to už musíte zjistit.

  10. Mějte pravidla

    Nemusí to být ta, která jsem zmínil, ale je to právě fakt, že žádná pravidla nejsou, co nám říká, abychom si vytvořili svá vlastní. V každé smysluplné lidské činnosti se skrývá systém. A spisovatelé právě nedělají nic menšího, než že vytvářejí nové systémy, nové světy.