Knihovny

Na této stránce představujeme kamenné knihovny ze všech koutů České republiky, ale také všechny významné světové knihovny a eknihovny. Vážíme si každé kamenné knihovny, protože pouze díky existenci kamenných knihoven mohly vzniknout elektronické eknihovny.

Původ názvu knihovna je z řeckého biblos = kniha a latiny liber = kniha

Anglický překlad knihovna = library

Pojmem knihovna se označuje sbírka knih určená studentům a vědcům ke studiu a široké veřejnosti k uspokojení jejich informačních, rekreačních a vzdělávacích potřeb. Nejstarší knihovny po dlouhá staletí shromažďují a uchovávají knihy a další cenné dokumenty za účelem uchování informací a šíření dosaženého poznání.

Systém knihoven v ČR

Systém knihoven v České republice upravuje "knihovní zákon" neboli Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Dle §3 odstavce 1 zákona č. 257/2001 je systém knihoven tvořen těmito institucemi:

Národní knihovna České republiky
Moravská zemská knihovna v Brně
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
Krajské knihovny
Základní knihovny
Specializované knihovny

Druhy knihoven podle uživatele

univerzitní, vysokoškolské, školní
ústřední odborné
specializované
vědecké
veřejné
soukromé

Česká republika se může podle Českého statistického úřadu z roku 2013 pochlubit neuvěřitelnými 5381 knihovnami. Nejvíce jich připadá na Středočeský a Jihomoravský kraj. A dokážete si tipnout, kolik se v těchto institucích nachází knihovních jednotek? Pokud ne, odpověď je více než 65 milionů. Jenom za rok 2013 navštívilo knihovny více než 56 milionů lidí, nutno podotknout, že více než polovina z nich byli pouze návštěvníci on-line služeb. A kolik si tito lidé vypůjčili vlastně knih? Číslo se pohybuje také v milionech a je jich zhruba 64 milionů. Tato čísla jsou opravdu fascinující a český národ má knihy rád a se čtením knih opravdu nezahálí. Podle některých zahraničních zdrojů je náš národ na šestém místě v hodinách čtení na jednu osobu za týden. Umístili jsme se hned za Indií, Thajskem, Čínou, Filipínami a Egyptem. Na jednoho člověka průměrně připadá 7, 24 hodiny čtení za jeden týden.

Pokud by vás zajímala nejstarší knihovna na světě, pak se musíte vrátit do Egypta, do roku 300, kde byla založena knihovna s názvem Royal Library of Alexandria. Tu však již nikdo z nás nenavštíví, protože byla zničena ve válce. Pokud byste se však rozhodli navštívit nejstarší knihovnu světa, která stále existuje, pak byste se museli vydat do Francie. Určitě byste nebyli zklamaní, protože National Library of France je i po 650 letech své existence ve velmi dobrém stavu.

Mezi nejslavnější knihovny světa patří bezesporu knihovna s názvem Library of Congress, založena v roce 1800. Jedná se o národní knihovnu Spojených států amerických a vědeckovýzkumné střediska Kongresu spojených států se sídlem ve Washingtonu, D. C. Obsahuje neuvěřitelných třicet šest milionů knih, tři a půl milionů nahrávek, třináct milionů fotografií, pět a půl milionů map a více než šedesát dva milionů historických dokumentů.

Knihovny však mohou být nejenom velké, staré a populární, ale také krásné. A pokud byste chtěli vědět, která je nejkrásnější na světě, pak se určitě bude jednat o Trinity College Library, sídlící v Irsku. Další nejkrásnější knihovny jsou obyvatelům přístupny v Anglii, Francii, Rakousku či Německu.

Jak je vidět, knihy a knihovny jsou v dnešní době velmi oblíbeným a zajisté také přínosným zdrojem různých informací. Zatímco některé se mohou ještě stále chlubit klasickou papírovou databází, jiné oplývají moderním vybavením a dokonalým designem. V každém případě je v nich umístěno nespočet informací, které jsou předávány od našich předků a jejich hodnota tak rok od roku roste.

Na závěr tu máme několik informací, které vás nejenom pobaví, ale hlavně vás přesvědčí, že knihovny jsou opravdu flexibilní a umí se přizpůsobit každé situaci. Tak třeba na Estonském letišti si můžete půjčit knihy sebou na cestu a vrátíte ji až při zpáteční cestě domů. Ve starověkém Egyptě musel každý návštěvník Egypta odevzdat knihy, které si sebou přivezl a teprve až po tom, co byly pořízeny jejich kopie, mu byly vráceny zpět. A například ve Spojených Státech obyvatelé naleznou více veřejných knihoven než občerstvení McDonald. A to je opravdu dobře. A na závěr ještě informace, že některé knihovny, jako třeba Harvardská Univerzitní knihovna, mají dochovány knihy vázané v lidské kůži.

Jak článek dokazuje, lidé po celém světě mohou být na sebe pyšní, protože knihovny tvoří velkou část jejich života, jsou stále zdokonalovány a přizpůsobují se požadavkům občanů. Ani Česká republika nemusí být množstvím knihoven zahanbena a stejně tak jako v Americe, i u nás se najde více veřejných knihoven než občerstvení McDonald. A to dokonce více než padesátkrát!