Svět v zrnku písku

V básnickém díle Williama Blakea se protínají všechny výrazné rysy jeho osobnosti; jako mystik a vizionář, navíc obohacený o silný výtvarný prožitek, dovedl zpracovat motivy lidského zla a protestovat proti všem formám útlaku. Po formální stránce dokázal Blake zpracovat jak lyrické verše s pravidelným rýmovým schématem, tak i symbolicky pojatou epiku, psanou ve zcela uvolněném stylu, přičemž téměř pokaždé podporoval tyto dvě složky až magickou obrazotvorností. Pro autora bylo charakteristické zamyslet se nad tíhou a složitostí existence člověka, nad zázrakem života, který ovšem přináší nejen radosti, ale i zlobu a krutost. Blake uměl také propojit fakta se svými představami, kladl důraz na sílu lidské duše a domníval se, že skutečný umělec má ojedinělou schopnost prorockým způsobem definovat vztah člověka ke světu, jenž ho obklopuje. Tak je tomu například v textu "Proroctví nevinnosti", jehož úryvek dal i název této antologii: "Celý svět v zrnku písku zhlédnout / a nebe v polní květině, / na dlani sevřít nekonečnost / a věčnost v pouhé hodině."