Struny ve větru

Lyrické básně opírající se o zážitky a poznatky Josefa Hory ze Sovětského svazu, který navštívil jako člen dělnické kulturní delegace, zachycují sociální a kulturní poměry nově budované společnosti a tvoří podstatnou část této sbírky. Je třeba si uvědomit, že Hora psal tyto verše jako člověk, který tehdy hluboce věřil v očistnou sílu socialistických ideálů a ztotožňoval s revolučním idealismem a nadšením. I proto popisuje ruskou zemi téměř v superlativech, spatřuje v ní nositele pokrokových tendencí a směrů, v jejíž schopnostech je postavit státní zřízení na spravedlivých mocenských základech. Jsou zde ovšem i zastoupeny básně, které se nesou v lyrických obrazech a v mnohém se už dotýkají jednoho z velkých báníkových témat - pomíjivosti doby a plynoucího času.