Prostírání do tichého

Velmi často používá Petr Borkovec zcela původní metaforu, jejíž výrazy se zvolna rozvíjejí do pozoruhodných jazykových podob. Základem sbírky pak jsou převážně básně meditativního charakteru, v nichž básník uplatňuje inspiraci a motivy převzaté z přírody a lidové slovesnosti. Zdá se také, že autorovo "prostírání" je z rodu skácelovské lyriky (konečně v jedné básní je Jan Skácel výslovně uveden), na níž se tentorát výrazně podilí i pečlivá práce s pravidelným rýmovým schématem.