Potlesk pro Herodesa

Josef Hanzlík se v této sbírce prosazuje moderně pojatým veršem, podpořeným příznačnou obraznosti, poryvy stesku a otázkami po hledání smyslu lidského bytí. Občas proplouvá jeho verši lehká ironie, jindy zase filozofické úvahy, vhledy do tehdejší současnosti, ale i motivy biblických příběhů. V základních protipólech se tu pak střídají životní pozitiva se smrtí: lyrická linka vykreslená do tvaru barokních slavností je náhle přehlušena zupáckým diktátorským nástupem, jenž je o to brutálnější, že je přijímán téměř s pochopením a díky. Tento zdánlivě nepochopitelný akt, zdůrazněný například v titulní básní, lze chápat i jako alegorické podobenství o moci, nastolující trýzeň a ponížení, proti níž staví básník především sílu očistného slova, jež může přinést útěchu i povzbuzení.