Nové zpěvy sladké Francie

Překlady Hanuše Jelínka jsou dnes hodnoceny jako kongeniální dílo, které vzhledem ke svému mistrovskému provedení vychází ve stále nových edicích a stalo se již i součastí překladové literární klasiky. Jelínkův výběr textů se soustředil na tu část francouzské lidové poezie, která ho přitahovala svou melodičností a zpěvností, takže není divu, že se stala inspirací i pro některé skupiny a interprety na české hudební scéně. Básně mají mnohdy charakter šansonů, které skrývají dějové epizody, přibližují středověký život a pokoušejí se nahlížet do vnitřního světa nebo citů a prožitků prostých venkovských lidí.