Magorův noční zpěv

Tato Jirousova sbírka měla být jakýmsi kontrastem k autorovým veršům z jeho prvního tvůrčího samizdatového období. První básně "Magorova nočního zpěvu" jsou údajně datovány přelomem tisíciletí a poslední text tohoto cyklu nese vročení 2011. Soubor je rozdělen do pěti oddílů: většinou v nich vystupují autorovi přátelé, občas se jeho "noční zpěv" mění v záměrnou vulgární či naturalistickou odrhovačku se vzpomínkami na alkoholická posezení (kdy "řeka lihu je vypita") i na milostná vzplanutí. Ironický škleb těchto eskapád však autor dokáže i zjemnit a zmelancholičtět. Náhle mu příjde líto, že nekoupil k svátku kytku, najednou dokáže přemítat o lidském neštěstí a klade si otázku, zda mělo smysl žít. I proto se syrovou přímočarostí prohlašuje, že na konci každé existence čekají "z prken stlučené rakve / do nichž předtím žijící / uléhají // do nichž ulehneme i my."