Dům na Pineapple Street

Humorný román o lásce, nechutně bohatých lidech a jednom newyorském domě 

Svižný román sleduje osudy trojice žen v rodině Stocktonových: Darley, která se rozhodla provdat za bankéře Malcolma, přičemž ani nepodepsala předmanželskou smlouvu, protože Malcolm jejich rodinu přece bez problémů uživí; Sashy, nové švagrové, která předmanželskou smlouvu podepsala, ale neobešlo se to bez váhání, čímž vzbudila podezření; a čerstvě vystudované Georgiany, která má na účtu tolik peněz, že si může dovolit pracovat v neziskové organizaci, kde si začne tajný románek s kolegou. 

Všechny tři si užívají výsady privilegovaných vrstev — turnaje v tenisových klubech, svatby v jachtařském klubu, tematické maškarní večírky. Když však Malcolmovu kariéru naruší skandál, Darley se ocitne ve finančních problémech. Georgiana zjistí, že se možná zamilovala do toho nesprávného, a Sasha nahlédne pod naleštěnou fasádu Stocktonových. Rodina se tak musí postavit tváří v tvář svému největšímu štěstí i trápení — penězům. 

–––

Jacksonová píše obratně… Vtipy o boháčích, pronikavé postřehy a zábavné historky udržují román ve svižném tempu.
— Kirkus 

Jenny Jacksonová napsala nádherný, napínavý, přesně odpozorovaný román o jedné společenské třídě, penězích a lásce. Na témata typická pro Henryho Jamese a Jane Austenovou autorka nahlíží svěžím pohledem a vypráví o nich současným hlasem.
— Nick Hornby, spisovatel 

V Sashině domě se nacházela místnost, která představovala bránu do jiné dimenze, a ta dimenze byla rok 1997. Sasha tam objevila modrý plastový iMac ve tvaru vejce, lyžařskou bundu se sbírkou skipasů z tvrdého papíru, stále ještě připevněných k zipu, hromádku zmačkaných letenek a vzadu v jednom šuplíku schovanou šlukovku i se starým žlutým zapalovačem. Kdykoli se Sasha zmínila manželovi, že by vážně ráda strčila všechno to středoškolské haraburdí jeho sestry někam do krabice, obrátil oči v sloup a řekl jí, že má být trpělivá. „Ona si pro to přijde, až bude mít čas.“ Ale Sasha o tom dost pochybovala a připadalo jí zvláštní bydlet v domě, kde je jeden pokoj uzavřený jako nějaká zakonzervovaná svatyně pohřešovaného dítěte. 

Když měla Sasha dobrý den, dokázala uznat, jaké má neuvěřitelné štěstí, že v tomhle domě žije. Byla to čtyřpatrová budova v Brooklynu, obrovský palác s vápencovou fasádou, do něhož by se jeden z těch dvoupokojových bytečků, kde Sasha bydlívala dřív, vešel klidně desetkrát. Ale když měla špatný den, připadala si, že žije v jakési časové schránce; v domě, kde vyrůstal její manžel a nikdy se z něj vlastně neodstěhoval, plném jeho vzpomínek, příběhů z dětství, a především všudypřítomných krámů jeho rodiny.
— ukázka z knihy