Vlastimil Vondruška, autor historických románů o literární imaginaci a nemožném zániku knih

Redakce knižního webu eKNIHOVNA.cz požádala o odpovědi na dotazy oblíbeného historika, autora populárně naučných knih a příběhů z dob českých králů Vlastimila Vondrušku. Potěšilo nás nasazení, se kterým se pustil do odpovědí na naše otázky.

V kolika letech jste napsal své první dílo, o čem pojednávalo a jaký to byl žánr?

Od mládí mě bavilo vymýšlet si příběhy a psát, ale nerad jsem se podroboval autoritám. Vzpomínám si, že má první slohová práce na gymnáziu se četla i v sousedních třídách jako příklad toho, jak nemá vypadat práce středoškoláka. Pokusil jsem se totiž datovat Erbenovu báseň Polednice a dospěl jsem k názoru, že se příběh odehrál v době, kdy se ve venkovských pecích začalo topit uhlím místo dřevem. Ale protože neměly vhodný komínový odtah, tvořil se kysličník uhličitý, který klesá k zemi. Proto matka, která připravovala oběd, byla jen přidušená a měla vidiny, zatímco dítě, které si hrálo na podlaze, „bylo zalknuto". Tahle jistá neúcta k autoritám mi zůstala dodnes. Nezajímá mne, co si myslí literární kritici. Snažím se psát podle svého nejlepšího vědomí a svědomí tak, abych dal svým čtenářům radost ze života a víru v dobro. Mým prvním publikovaným dílkem byla povídka, které vyprávěla, jak jinak, o zločinu podle dochovaného renesančního spisku.

Jak dlouho Vám trvalo napsání a následné vydání první knihy?

Jak dlouho trvalo napsání, to už se nepamatuji, ale protože jsem se vždycky snažil jednat nezávisle, prvních několik knih jsem si vydal sám, dokonce jsem založil malé nakladatelství, které vydávalo odbornou historickou literaturu i jiných autorů. Současně jsem se už tehdy intenzívně věnoval sklářskému podnikání. Protože se mi v tomto oboru dařilo, začal jsem se mu věnovat na „plný úvazek" a v malé rodinné sklárně, kterou jsem založil s mou ženou Alenou, jsme vyráběli kopie historického skla. V té době jsem nakladatelkou činnost opustil a přestal na pět let psát. Teprve když se sklárna rozběhla tak, že jsem se mohl opět věnovat psaní, jsem začal hledat dobrého nakladatele. Trvalo to asi rok, několik nakladatelství mne odmítlo s tím, že český čtenář nebude mít zájem o českou historickou tvorbu, protože všichni touží po amerických bestsellerech (to se psal rok 1998). Pak jsem se řízením osudu setkal s doc. Stroebingerem, ředitelem brněnského nakladatelství MOBA, a od té doby jsem tomuto nakladateli věrný a nakonec jsem se začala „na plný úvazek" věnovat znovu literatuře.

Vzpomenete si ještě, s čím jste se jako začínající autor musel vypořádat?

Především jsem si musel většinu problémů vyřešit sám. Pokud bych chtěl psát poezii, existují desítky teoretických spisů na dané téma, protože poezie je umění a o něj si brousí pero každý literární vědec. Detektivka je žánr komerční, pera literárního teoretika nehodný, a tak jsem neměl kde poučení hledat. Naštěstí mám skvělou ženu, s níž jsme společně studovali historii, a která sama píše populárně-naučné knihy. Spolu jsme řešili většinu problémů, např. jak mám jako historik pracovat s historickými fakty, pokud je používám při psaní beletrie. To totiž není vůbec jednoduché a nakonec jsem právě tomuto problému věnoval talk-show, s nímž vystupuji v knihovnách a literárních klubech (má už více než 300 repríz a jmenuje se Oldřich z Chlumu – román a skutečnost).

Jsou Vaše knihy vydávány i jako eknihy?

Pokud vím, většina je vydávána i formou eknih, jde celkem už o více než tři desítky titulů, ovšem jen románů. Převod knih populárně naučných do podoby eknih se zatím neuskutečnil, protože v mých populárně naučných knihách je veliké množství fotodokumentace a s tím si současná technika zatím příliš rady neví. Alespoň tak mi to bylo vysvětleno.

Máte své nakladatelství, nebo si knihy (eknihy) vydáváte svépomocí?

Mou literární tvorbu obhospodařuje brněnská MOBA, která se také stará o výrobu a distribuci eknih.

Kde všude lze Vaše knihy (eknihy) zakoupit? (knižní eshopy, kamenné knihkupectví, osobní www)

Samozřejmě u mého nakladatele MOBA Brno a pak „u všech lepších knihkupců a knižních eshopů“. (Pozn. redakce - eknihy lze zakoupit i na eKNIHOVNA.cz).

Věříte v budoucnost tištěné knihy nebo eknihy, případně obou současně?

V 15. století se v církevních kruzích vedly diskuze, zda tisk nezničí duchovní hodnotu literatury. Jak víme, nezničil. To budiž poučením i v diskuzi, zda kniha tištěná nebo elektronická. Kniha je duchovní dílo, které může přinášet radost a poučení v jakékoli formě, která je v dané době čtenářům přístupná. Jednodušeji řečeno, je jedno, zda v budoucnu budou knihy tištěné či elektronické, nebo oboje, podstatné je, aby literatura vznikala a našla si své čtenáře, protože literární imaginace je jednou z důležitých duchovních hodnot lidstva.
 
Děkujeme a přejeme mnoho úspěchů.
 
 
Foto: vlastimilvondruska.cz