Rakovina

Autor sám sebe nazývá básníkem ulice - tomuto označení odpovídá literární styl, který je až bolestně realistický a srozumitelný. Verše se hemží nákupními centry, paneláky, ztracenými existencemi a depresí. Podstatné je, že básník programově nehodnotí a chvílemi se mu skutečně daří stát se médiem, otisknout věrný obraz, jenž nutí čtenáře k vymezení. Morálka není vnucována co do idejí, tím více však co do své úlohy - rozhodnout se mezi dvěma póly.