Přes matný sklo

Ondřej a jeho matka. Dva hrdinové souvislého proudu řeči, monologu, který nemá konce, se spoustou metafor... Ona, nespokojená skorošedesátnice, mající pocit, že promarnila život, že všechno, co mohla, dělala špatně. Syn, skorotřicátník, rozvedený, manželka se synem odešla pryč. Ondřej je bez práce, celý den ve svém bytě čte knihy, pije kafe, občas se opije. Oba bilancují, co mohlo být jinak.