Povídka o Aucassinovi a Nicolettě

Nejoblíbenější epicko-lyrická skladba francouzského středověku se zrodila s nějvětší pravděpodobností na přelomu dvanáctého až třináctého století. Vypráví příběh o lásce mezi rytířem Aucassinem, synem hraběte z Baecaire, a krásnou saracénskou zajatkyní Nicolettou, dívkou téměř neznámého původu, jež byla vykoupena z otroctví. Aucassinův otec cítí vůči tomuto vztahu silný odpor, jenž pramení z dobových společenských předsudků. Navzdory jeho úsilí však dojde po zdolání mnoha překážek ke shledání obou milenců a poté, co se prokáže, že Nicoletta pochází z královského rodu, nic už nebrání jejich štěstí. Dílo je komponováno ve stylu "chantefable", které důsledně střídá prozaické kapitoly, určené k mluvenému přednesu, s verši, jež jsou zase příležitostí pro zpěvnou melodii.