Pole a palisáda

Autor zcela po svém interpretuje notoricky známou pověst, nedělá si nárok na historickou ani mytologickou přesnost, zato mistrně vykresluje polotemný svět starých Slovanů, jejich božstev a přírodních ďasů, dřevěných hradů a lesních svatyní. Na tomto pozadí sledujeme příběh Libuše, svérázné a statečné dívky, která přes své mládí a vnitřní nejistotu nalézá dost síly nejen ke vzdoru, ale i k pokoře a odevzdání. Její věštba o Praze i sám závěr knihy pak vyznívají jako prosté podobenství o muži a ženě.