Pan Twardowski

Bogdan Trojak zpracoval téma polské pověsti převážně pomocí básnických dialogů, v nichž se snaží zachytit věčný svár mezi člověkem a hranicemi jeho možností a poznání. Báje o panu Twardowském se pro Trojaka stává příležitostí, aby se pozastavil u dávných, pohansky magických obrazů, jejichž odlesk se ovšem přenáší do současnosti. Neboť i dnešní svět v sobě nese znamení zázraků a zjevení, v nichž se odrážejí dávné události a příběhy, jež podobně jako v případě pana Twardowského, skrývají motivy úporně vynakládaného úsilí, jež je však v konečném důsledku naprosto bezvýchodné a neúspěšné. Skladba je napsána vyhraněným básnickým rukopisem, do něhož jsou vloženy i slova z jazyka našich sverních sousedů, což na autora prozrazuje, že pochází, žije a pohybuje se na česko-polském pomezí.