Na štěrcích

Intenzivní citový vztah k oblasti, kde "rozoranými poli táhne se vůně burčáků", je charakteristickým rysem této sbírky, která prozodickým veršem vyslovuje to podstatné, co pro autorku pobyt v této lokalitě znamená. Z veršů je cítít niterné, až bolestné sepětí s krajinou, kde na jedné straně "nad vinohradem si.. pobrukoval básník Skácel," na druhé však "nebe korá a země koroduje." Zdá se, že jižní Morava se pro autorku stane celoživotním inspiračním zdrojem, který ji introspektivní metodou (podobně jako v tomto cyklu) bude i nadále dávat příležitost zachytit odraz nálad střídajících se ročních období, vztah k otci a matce či meditaci nad okamžikem, kdy se nad dědinou rozednívá.