Mezopotamie

I když je Weinerova "Mezopotamie" v podstatě zvukomalebně komponovaná, přesto v sobě nese (kromě neobvyklých slovních spojení a novotvarů)) temnou básnickou linku i předtuchu. Obraz i příběh starověké civilizace inspiroval totiž autora k tomu, aby jeho prostřednictvím nastolil otázku smyslu lidského bytí, poslání a existence vůbec. Zánik a zmar kdysi mocné říše je pro Weinera impulzem, aby v meditativních polohách hledal hodnoty soudobého světa, aby se pokusil nalézt východisko, jež by zabránilo budoucí katastrofě. Nachází ho možná překvapivě ve františkánských představách a vizích, v symbolu prostého, přesto naplněného života.