Měsíce v roce

Přísloví dle měsíců v roce

Leden

Je-li teplo v lednu, sáhá bída ke dnu.

Pakli leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá.

Za mlhavým lednem plíží mokré jaro.

V lednu-li hrom se ozývá, očekávati lze hojnost vína.

Je-li teplý leden, z korce mandel jeden.

Na nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále, na hromnice o hodinu více.

Jaké počasí je který den od vánočního Božího hodu do Tří králů, takové bude každý měsíc v roce.

Na sv. Pavla na víru obrácení (25.) mlha — přijdou nemoci.

Roste den, roste i zima.

Jména Ježíš, ke kamnům nejblíž.

Na sv. Pavla: Když je voda v koleji, šetřte v žlabě ojedí (píce, nebo zima potrvá dlouho).

Dobrá sanice, koňská smrt.

Velký sníh, malá voda.

Slunce svítí na mráz.

Únor

Únor bílý, pole sílí.

Pakli se bouřkami v únoru rohy býkovi neviklají, nelze se dobrého roku nadíti.

Když tě komár v únoru za uchem zašimrá, poběhneš v březnu jistě ke kamnům s ušima.

Větrové severní ku konci února zvěstují úrodný rok.

Nechce-li severní vítr v únoru váti, v dubnu se to musí jistě státi.

Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.

Pakli o hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; pakli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro daleko není.

Tmavé hromnice, sedláka radost, jasno-li ale, sněží ještě dost.

Co do hromnic, to od hromnic, spíše o lopatu víc.

Na sv. Matěje je-li led, seká ho hned, není-li, dělá ho hned; aneb: Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

O hromnicích musí skřivan vrznout, kdyby měl zmrznout.

Na hromnice půl píce, aneb: Na hromnice, půl krajíce, půl píce.

Na hromnice je-li vánice, otvírá medvěd boudu, není-li prášenice, zandává ji.

Na hromnice jen když sněhu padne, co na černém volu znát, bude brzy teplo.

Kdyby mělo na hromnice mrznout, musí už skřivánek vrznout.

O sv. Dorotě (6.) uschne košile na plotě. (Slunce již hřeje.)

Na sv. Valentina (14.) nenasazuj husy, nebudou dobrá housata.

O hromnicích teplo-li, medvěd staví boudu, mrzne-li, bourá ji.

Masopust na slunci, pomláska za kamny.

Teče-li v masopustní úterý voda kolejem, bude úroda na len.

Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.

Přejdou hromnice, konec sanice.

Sv. Agata bývá na sníh bohata.

Krátký masopust, dlouhá zima.

Sv. Petr za stolem nechává na holém, a teprve v okovech (1. srpna) posýlá sedláku výsluhy.

Březen

V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.

Mnoho dešťů v březnu přivádí hubené léto.

Mrzne-li na den čtyřiceti mučedníků, mrzne ještě po čtyřicet nocí.

Mrzne-li na den sv. Gertrudy, trvá zima ještě čtyřicet dní.

Pěkně-li na sv. Josefa, bývá dobrý rok.

Svítí-li slunce na den zvěstování Panny Marie, očekávati lze úrodný rok.

Březen bez vody, duben bez trávy.

Kolik březnových mlh, tolik červencových lijáků.

V březnu vítr z břízy fouká.

Třináctý týden v roce novém zem vyhřeje — počni sít.

Březen, za kamna vlezem; duben, ještě tam budem; máj, vyženem kozy v háj.

Na sv. Josefa vyskočí beran na vršek a poděkuje hospodáři.

Na sv. Řehoře čáp přeletí přes moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře (12.).

Strnad volá: Sedláče, sedláče, sít!

Vrána volá: Sedlák pán!

Prší-li na suché dny, bude drahota.

Na sv. Josefa sníh, bude hojně bílého jetele.

Březnového prachu za dukát lot.

Jak jest na popeleční středu, tak bude celý půst.

Suchý březen, studený duben, mokrý máj, bude v stodole ráj.

Na Panny Marie zvěstování (25.) kdyby travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostane.

Před Panny Marie zvěstování zelných semen rozsívání.

Na svatého Řehoře led plove do moře.

V březnu sýkora volá: rozsívej, rozsívej!

V březnu stár, boj se mar.

Jedna vlašťovka nedělá léto.

Duben

Květen

Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.

Prší-li na 1. máje, nezůstane půda dosti vlhká a píce pro dobytek se nedaří.

Déšť v noci před sv. Valburgou naplňuje stodoly i sklepy.

Déší na Mamerta přináší soužení (11.), neboť v něm nic dobrého není, takto zní všestranné mínění.

Urban krásný, vyjasněný hojným vínem nám odmění (25.).

Když máj vláhy nedá, červen se předá.

V máji ať neuschne v plotě kůl a pastýře hůl.

Studený máj, v zahradách ráj, aneb: Studený máj, v stodole ráj.

Vlajou-li korouhve v křížových dnech, budou silné bouřky.

Kdo o sv. Janě len zasívá, stébla zdélí lokte mívá.

Májová voda vypíjí víno. (Mnoho deštů vinnému keři v květnu škodí.)

Sv. Pankrác, Servác a Bonifác jsou ledoví muži.

Co červ nesní, to sud polkne (květ vína v máji).

Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako háj.

Když se ozve v máji hrom, chyí kámen neb strom a třes jím. Pověra praví, že to tělesné síly přidává.

Roj, který se v máji rojí, za fůru sena stojí; v červnu rojení nestojí za zvonění.

Na Urbanův den pospěš síti len.

Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz.

O svatém Duše choď ještě v kožiše.

Červen

Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.

Medardova krápě čtyřicet dní kape.

Jaké počasí na Medarda bývá, takové o žních se ozývá.

Kdo seje na Víta, škoda je žita (15.).

Prší-li na den sv. Víta, jest úrodný rok, toliko ječmeni to škodí.

Jaká povětrnost jest na sv. Jana Křtitele, takovou očekávej i o Michalu.

Jaké počasí na Ladislava se ukazuje (27.), takové též po sedm týdnů se objevuje.

Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný bude jistý.

Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.

Sv. Vít kořínek štíp, sv. Prokop, ten jej dokop’.

Nesázíš-li zelí na Víta, bude zelnice bita.

Na sv. Antonína (13.), ať jsou lněniště oseta.

Na sv. Ducha bláto, bude laciné mláto.

Červen studený, sedlák krčí rameny.

Kukačka po sv. Janu za kolik dní kuká, za tolik grošův (nyní zlatých) žito bude.

Do sv. Jana Křtitele nechval ječmene.

Mnoho ryb, málo zrna.

Dlouhý den, krátká niť.

Červenec

Prší-li v den navštíveni P. Marie, trvá pak déšť 40 dní.

Den sedmi bratrů když deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.

Déšť o sv. Markétě trvá pak 14 dní a zvěstuje špatné počasí ku sklizni sena.

Pakli na sv. Markétu prší, opadají vlašské ořechy a lískové ořechy stanou se červivé.

22. V ten den rádo poprchává, neb Maria Majdalena svého Pána oplakává.

Pakli na sv. Jakuba slunce svítí, má prý krutá zima býti.

Když na den sv. Anny mravenci pilně hromady dělají, následuje prý tuhá zima.

Svatá Markéta (13.) hodí srp do žita, aneb: Sv. Markéta vede žence do žita.

Do Jakuba zelíčko — po Jakubě zelí (se udělá).

Prší-li na sedm bratří, prší po sedm neděl.

V červenci volá křepelka: „Pojďte žít, pojďte žít, dostanete pět peněz, pět peněz, pět peněz!“

Srpen

Čeho červenec a srpen neuvaří, toho září neusmaží.

Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.

Suché léto jest úrodné na žito, neboť slunce nesvítí na hlad v zemi, za to však: Mokrá léta — drahá léta.

Bylo-li léto mokré, bývá v příštím roce drahota.

Počasí na sv. Vavřince a nanebevzetí P. Marie udrží se zajisté několik dní.

Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.

Ženci na pole, včely z pole.

Vrána (když se obilí svezlo) volá: Sedlák krad’!

Sv. královna dostává první výlupek (zralý, lískový oříšek).

Září

Jaké počasí bylo na den sv. Jiljí, tak vše zůstane obyčejně po celý měsíc.

Je-li o Jiljí krásný den, bude krásný podzimek.

V jakém počasí jde jelen k říji (o sv. Jiljí), v takovém se vrací (o sv. Michalu).

Jaké počasí na den narození P. Marie, takové má zůstati osm neděl.

O Marie narození laštovek tu více není.

Neprší-li toho dne (11.), bude suchý podzimek.

Krásné počasí (21.) v tento den trvá ještě čtyři neděle.

Je-li na sv. Matouše dobré počasí, jest naděje vinařů na množství vína oprávněna.

Jasné počasí 22., v zimě mnoho větrů.

Na kolik dní před sv. Michalem mží a mrzne, tolikéž dní bude příštího roku po prvním máji mžít a mrznout.

Na sv. Maurice (22.) nesej pšenice, bude samá metlice.

Říjen

Je-li říjen mrazivý a větrný, bude leden též tak, i únor mírný.

Vějou-li suché větry severní, obilí se v příštím roku nepodaří.

Jasné-li počasí v podletí, jistě větry s zimou přiletí.

Suchý den sv. Havla zvěstuje suché léto.

Na den sv. Havla sklízí se všeliké ovoce.

Před sv. Havlem musí všecko semeno ze země býti vybráno, ve sklepě uschováno, přes zimu tam ponecháno, a dříve než kukačka zakukala, opět na čerstvé povětří vyneseno.

O sv. Havle se již dobytek na pastvu nežene.

Na den sv. Lukáše má ozim již do strnišť zaset býti.

Jak se den sv. Havla ukazuje, takým spůsobem se nám zima objevuje.

Urbanův oves, Havlovo žito — nechystej, sedláče, stodolu pro to! anebo: Havlovo žito (15. října) a Urbanův oves (25. května) bývají zřídka na trhu.

Teplý říjen, studený únor.

Na sv. Lukáše (18.) hojnost chleba i kaše.

Šimona a Judy (28.) zima je všudy.

Na sv. Simoniše přikluše k nám zima tiše.

Tluče jako slavík o sv. Havle.

Listopad

Utni z buku třísku: je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.

Zůstane-li o Martině lupení ještě na stromech, čeká se dlouhá a studená zima.

Je-li kobylka z husy o Martině zabité bílá, tuhá zima zavítá.

Jaký den sv. Kateřiny, takové počasí bude v příštím lednu.

Je-li zamračeno na sv. Martina, bývá prý neustálá zima.

Sníh na sv. Ondřeje žitu velmi nepřeje.

Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.

Chodí-li husa o sv. Martině po ledě, plave o vánocích po blátě.

Nepřijde-li sníh na Vše Svaté v noci, přijde o sv. Martině se vší mocí.

Ovazujte štěpy, nepomrzněte květy; přijde-li na vás mráz, poseká vás.

Na sv. Martina kouřívá se z komína.

Půjde-li hus přes led o Martině, bude se po něm dlouho ještě koupati.

O Martině po ledu, o vánocích po blátě.

Má se jako husa o Martině (bídně, neb jí smrt hrozí).

Padá-li sníh o Martině, říká se, že přijel sv. Martin na bílé brůně.

Kliment zimu oblibuje, sv. Petr (22. února) jí ucezuje.

Prosinec