Magorova mystická růže

Na počátku osmdesátých let, kdy tato Magorova sbírka poprvé spatřila světlo světa v samizdatové edici, docházelo nejen k perzekuci autora ze strany tehdejších policejních složek, ale i k napadání a ohrožování jeho přátel. Pozice některých z nich se proto stávala krajně neúnosnou a Jirous na tuto situaci regaoval i touto sbírkou. Tvrdě kritizuje nejen společenské poměry, ale všímá si i věznění svých kamarádů (Petr Uhl), pronásledování výrazných osobností (Rudolf Battěk) či jejich vynuceného odchodu do exilu (Xena a Vladimír Zavadilovi). A třebaže je v některých textech básník i svébytným sebeironikem, z jeho textů naplno vyřazuje hněv a vzdor člověka proti dobovému útlaku, proti nadřazenosti a diktátu moci.