Dva diktátorovy pády

Třetí svazek znovuobnovené EDICE MAGNET, kterou vydává Nakladatelství Epocha ve spolupráci s Pražskou vydavatelskou společností. Fašistický režim italského duceho Benita Mussoliniho těžil z politického, sociálního a duchovního rozvratu, který způsobila v Itálii první světová válka. Sliboval vytvořit nové „římské impérium“, myslel na výboje a ve 30.letech je začínal realizovat. Přivedly ho ke spojenectví s nacistickým Německem a s ním do druhé světové války. Válečná pole však nepřinášela Itálii očekávané zisky, Italové zaznamenávali spíše citelné ztráty a časem už trvalé neúspěchy. Válka zemi vyčerpávala, stále těžší životní podmínky vedly k protestům, stávkám, nepokojům. Proti Mussolinimu vznikala dokonce „spiklenecká“opozice i v nejvyšších vládních a vojenských kruzích, získala i italského krále a chystala úder. Mussolini se stal zcela závislým na spojenectví s Hitlerem, který se mu snažil pomáhat, aspoň zčásti zacelovat jeho prohry a dodávat mu sebevědomí. Mussolini přesto diktátorskou moc neudržel, fašistický režim se nezadržitelně rozkymácel, v červenci 1943 způsobili spiklenci Mussoliniho politický pád. Z internace osvobodilo Mussoliniho na Hitlerův příkaz německé komando a Hitler pak svého druha vrátil znovu do politiky. Mussolini si na severu Itálie mohl vytvořit zkarikovanou, nevelkou „sociální republiku Salo“, která žila jen z milosti a pod ochranou Německa. Průběh války vytvářel ale pro Mussoliniho bezvýchodnou situaci osobní i politickou. Utvrzovalo ji ještě italské osvobozenecké a partyzánské hnutí, které nemocného, zoufalého, ale represemi ještě nebezpečného „vládce ze Salo“ obkličovalo. Přesto doufal v záchranu v zahraničí. Italští odbojáři ho však zajali a popravili. Dvojí pád italského diktátora patří k podstatným stránkám druhé světové války. Není „vedlejší“, či „doprovodnou“ historií, ale válečným výsledkem z nejdůležitějších. Má dramatický průběh, obsah i smysl. Mussolini připravoval o budoucnost nejen Itálii, ale i Evropu.