Canterburské povídky

Poutníci, které Chaucer představuje v prologu svého díla, jsou zároveň zástupci nejrůznějších vrstev pestré společnosti. V postavě rytíře je zastoupena šlechta, střední třídu reprezentuje majitel pozemků, městský stav členové řemeslnických cechů a nejnižší patro patří rolníkům a venkovanům. Prostřednictvím milostných příběhů, drobných historek a epizod tu ožívá svět čtrnáctého století, v němž jsou odhalovány soudobé lidské slabosti, povahová nedorozumění a konflikty, a to i tehdy, jestliže si poutníci vyberou pro své vyprávění námět z antiky či z dávné minulosti. Chaucerův opus je právem považován za vrchol anglického středověkého písemnictví, a to především pro schopnost barvitě vylíčit obraz velké ostrovní říše, v níž žijí lidé s ctnostmi a chybami, prostí a urození, bohatí a chudí, kde se kradlo i podvádělo či naopak, byť i poněkud těžce, se prosazovaly čest a ideály.