Balada o žaláři v Readingu

Roku 1895 se v Anglii homosexualita chápala jako trestný čin a v rámci tohoto zákona byl Oscar Wilde odsouzen na čtyřiadvacet měsíců těžkých nucených prací. Část tohoto trestu vykonával i v Readingu, který se poté, co byl Wilde propuštěn, stal inspirativním zdrojem pro jeho slavnou báseň "Balada o žaláři v Readingu". Wildeova skladba je považována dnes za svědectví o otřesných podmínkách, které v tehdejším viktoriánském vězeňském systému vládly a panovaly. Autor toto prostředí přibližuje prostřednictvím příběhu vojína královské jízdní gardy, který zavraždil svou přítelkyni, poté byl nad ním vynesen a vykonán rozsudek smrti. Přímočarý děj a jeho vyznění vychází nejen z Wildeova krutého osobního prožitku, ale i z úvahy, že puritánská společnost je schopna člověka, jenž nevyhovuje jejím normám, doslova zničit a znemožnit.