Bauman Zygmunt

Životopis Bauman Zygmunt

Zygmunt Bauman je polsko-britský sociolog židovského původu, který žije od roku 1971 ve Velké Británii. Je známý pro svou analýzu souvislostí mezi modernitou a holocaustem a úvahy o postmoderním konzumerismu.

Narodil se v Poznani v roce 1925 v polské židovské rodině. Po okupaci Polska nacistickým Německem za druhé světové války uprchl do Sovětského svazu. Později sloužil v První armádě polského vojska (Pierwsza Armia Wojska Polskiego - zkr. 1AWP), která byla kontrolována Sověty. Zúčastnil se bojů o Kołobrzeg a o Berlín.^[zdroj?] V 1AWP působil jako politický důstojník.

Podle polooficiálního prohlášení polského historika z Ústavu národní paměti, které bylo uveřejněno v květnu 2006 v konzervativním časopise Ozon, působil Bauman v letech 1945 až 1953 ve vojenských oddílech tzv. Jednotek vnitřní bezpečnosti (Korpus Bezpieczeństwa Wewnętrznego - zkr. KBW), které byly určeny k odhalování a potírání antikomunistických, ukrajinských a německých podzemních hnutí. Podle zmíněného časopisu se Bauman vyznamenal jako velitel jednotky, která zatkla velký počet protikomunistických bojovníků a byl za to vyznamenán polským Válečným křížem v roce 1950. V článku časopisu Ozon se také uvádí, že Bauman byl v letech 1945–1948 informátorem Vojenské rozvědky.^[zdroj?] V KBW dosáhl Bauman hodnosti rovnající se majorovi, ale v roce 1953 byl propuštěn za to, že se jeho otec pokusil emigrovat do Izraele. To vedlo k několika vážným nedorozuměním mezi otcem a synem, který nejen nesdílel otcovo nadšení pro sionismus, ale byl doslova zatvrzelým anti-sionistou.

Po skončení 2. světové války začal studovat sociologii na varšavské Akademii sociálních věd, později přešel na studia filosofie, protože sociologie byla mezitím zrušena jako buržoazní učební obor. Po dokončení vysokoškolského vzdělání nastoupil na Varšavskou univerzitu, kde byl zaměstnán až do roku 1968.^[2] Během svého pobytu na London School of Economics sepsal vyčerpávající studii na téma anglického socialistického hnutí. Byla to jeho první závažná práce, která vyšla polsky v roce 1959 a anglicky v roce 1972.

Zpočátku měl Bauman blízko k oficiální marxistické doktríněPozději se však stal pod vlivem prací Antonia Gramsciho a Georga Simmela kritikem komunistického režimu. Pro svůj kritický postoj k režimu nebyl jmenován profesorem, i když dokončil svou habilitační práci.Vystaven sílícímu politickému tlaku a antisemitské kampani vedené populistickým ministrem Mieczysławem Moczarem vystoupil v lednu 1968 z Polské sjednocené dělnické strany (Polska Zjednoczona Partia Robotnicza) a ještě v témže roce odešel do emigrace stejně tak jako mnoho jiných intelektuálů, kteří upadli v nemilost komunistického režimu a byli během antisemitských čistek v březnu 1968 donuceni emigrovat. Bauman odchází učit sociologii nejprve do Izraele na telavivskou univerzitu a později do Anglie na univerzitu v Leedsu. Tam také získal titul profesora sociologie. Od té doby publikuje své práce v angličtině.

Bauman se oženil se spisovatelkou Janinou Lewinson a má čtyři dcery. Jeho dcera Lydia Bauman je malířkou.