Olahová Erika
| Žánr | Beletrie, romány, povídky |
|---|---|
| Rok narození | 1957 |
| Měsíc narození | Leden |
| Den narození | 14 |
| Místo narození | Zvolen |
Životopis Olahová Erika
Známá romská prozaička Erika Olahová se narodila 14. 1. 1957 ve Zvolenu. Od patnácti let pracovala, nejdříve v továrně, potom v pohostinství jako kuchařka a servírka, nyní je v invalidním důchodu. Žije v České Třebové. Jejím bratrem je výtvarník a sochař Eduard Oláh, tvůrce památníku romským obětem holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.
Psát „do šuplíku“ začala v devadesátých letech poté, co musela ze zdravotních důvodů přestat pracovat. Její talent objevil romista Jan Červenka, editor její první knihy. Ve psaní ji podporovala také Milena Hübschmannová – „ta mi dodala ohromnou sílu,“ vyjádřila se o jejím vlivu Oláhová. Pochází z rodiny, která se nikdy nepohybovala v ryze romském prostředí, nejdříve žili mezi Slováky, potom Čechy, její mateřštinou se stala čeština, která však tu a tam ukazuje i na slovenský a romský vliv. Píše česky, zároveň je však zasažena romskou vyprávěcí tradicí prostřednictvím příběhů, které vyslechla jako malá od svých prarodičů. Debutovala ve sborníku Romano džaniben v roce 2001 povídkou Dítě. „Realitu svého života si kompenzuji psaním, útěkem do koutku, kde si píšu. Pomalu a jistě jsem v nich definovala svůj život,“ říká o svých povídkách. Nerada se prezentuje, nestojí o publicitu, jak sama říká, chce pouze „psát pro lidi, kteří chtějí číst a pochopit.“
Knižně vydala soubory povídek Nechci se vrátit mezi mrtvé (ed. Jan Červenka, 2004) a Matné zrcadlo (2007). Publikovala ve sborníku Revolver Revue a časopisu Host. Je zastoupena v antologii Povídky. Short Stories by Czech Women (ed. Nancy Hawker, London, Telegram Books 2006), antologii prozaických textů romských autorů v ČR Čalo voďi/ Sytá duše a sbírce povídkových textů ženských autorek Ty, která píšeš (2008). Nedávno byla Malým vinohradským divadlem uvedena dramatizace její povídky Prokletá rodina.
