Vznik knihy

Abychom mohli definovat kdy knihy začaly vznikat, je potřeba se zmínt o písmu. vznik písma a psacích nástrojů jsou nutným  předpokladem pro vznik knihy. Je zřejmé, že písmo i psací nástroje ve své historii procházeli vývojem až se ustálili v 19 a 20 století. V současnosti (rok 2015) je tištěná kniha spíše na ústupu a vznikají elektronické knihy, které již nejsou tištěné a jsou pouze v elektronické podobě a jsou nazývány eknihy.    

Písmo

Písmo je považováno za jeden z unikátních vynálezů člověka. Historikové odhadují, že se písmo vyvíjelo zhruba 5 000 let, tedy témeř stejnou dobu jako se vyvíjela lidská civilzace. Písmo je na rozdíl od řeči pouze lidskou dovedností. Zvířata se dokáží zvukovými prostředky dorozumívat, ale znaky nebo písmo je výhradně lidskou záležitostí. Pokud bychom mapovali vývoj člověka, pak by ke zlomovým okamžikům patřilo použití ohně k přípavě stravy a získávání tepla. V této době se pravděpodobně člověk odpoutal od svého živočišného původu. Dalším obrovským vývojovým skokem bylo použítí a zaznamenání znakového písma. Tím došlo k nevratnému vývojovému skoku. Díky písmu se začaly kumulovat nabyté zkušenosti a předávat z generace na generaci. S kumulací získávaných informací dochází k vývoji záznamového zařízení, nebo spíše záznamových nástrojů. Od skály v jeskyni po zvýřecí kůži po kreslení na látku až k papirusu. Odtud je již relativně krátký časový úsek k papírů a vynálezu knihy.   

Písmo je vlastně záznam mluvené řeči, dochází k fixasi myšlenky, vzpomínky nebo zkušenosti. Historikové zjistili, že národy, které aktivně nepoužívaly písmo, podléhaly změně řeči větších národů ve kterých následně splynuly. Písmo a následně knihy lze považovat za nositele dějin - odtud také myšlenka, že kde není písmo, tam nejsou dějiny. Epocha kmenů a národů bez písma  je nazývána jako doba preistorická nebo předdějinná. Informace o této době není zaznamenána v písmu a tak je možno odvozovat pouze z archeologických vykopávek a zachovalých staveb.

Historické období písma

Můžeme se přesunout na časové ose do epochu ze které se dochovaly písemné záznamy a nazveme historické období. O této době již máme písemné záznamy a proto i počátky knihy již můžeme s větší přesností definovat. Řeč a písmo v této době již formuje a udržuje pospolitost kmenů a posléze i vymezuje postavení celých národů mezi sebou. Historikové připisují písmu velký význam v sociálním uspořádání tehdejších kmenů. Kmeny se začínají seskupovat dle dle písma a řeči. Písmo hrálo velkou roli  - písemné sdělění, nařízení, pravidlo, recept, návod zachycuje, sděluje a předává nedefomovanou infoamci ostatním. Slovy dnešní doby,  lze o této době mluvit jako informačním boomu, který lze přirovnat k vynálezu knihtisku nebo rozšíření internetu. Písmo pomohlo kumulovat a rychle si vyměńovat zkušenosti a poznatky z různých vědních oborů, především pak z medicíny přírodních věd, matematiky a geometrie. Srovnání s internetem je tak neodiskutovatelé. V této souvislosti se nabízí otázka na téma opakujících se dějin.

Slovo psát vychází ze staroslověnského "pisať" a latinského pingere, v překladu malovati. Další latinské lovo scribere je doslova "vrýt" a vychází z něj překlad pro psaní ve fancouštině écrire nebo německé schreiben. Od 9. století používaly slovanské národy malované písmo na pergamenu. Národy vycházející z Římské říše tesaly písmo do kamene a posléze zaznamenaly na papyru. Samotný vývoj techniky psaní a vlastně i vznikem knihy souvisí se zeměpisnou polohou a přírodními zdroji. Písmo se postupně tesalo do kamene, rylo do hliněné desky, vypalovalo do dřeva, kreslilo na látku, psalo na pergman, papyrus a konečně také na papír, aby bylo nakonec převedeno do elektronické podoby. Elektronická podoba knihy nabízí 3 formy - elektronický text(eknihy), zvuková nahrávka(audiokniha), video záznam(kombinace audio/video).      

Počátky písma

První systmatické písmo vzniklo nezávisl na území. Nejvíce dochovaných záznamů pochází z Egypta, Íráku a Číny. Zajimavostí je nejednota historiků ohledně určení, které písmo je opravdu to nejstarší. Zda jsou starší egyptské hieroglyfy nebo klínové písmo z Mezopotámie. Každopádně egyptské písmo má základy v malovaných symbolech z doby 4000 před našim letopočtem. Původně bylo zcela obrázkové, hlaskové písmo se odvodilo tak, že každého z 24 různých obrázkových znaků bylo použito k označení jediné souhlásky. Staroegyptská abeceda měla v základu 24 písmen, ale obrazkovým znakem se označovaly i celé skupiny souhlásek nebo celé slovo. Psaní v této době byl spíše práce pro kameníky. Psaní totiž často znamenalo tesání monumentálního nápisu do kamene, opět se zde nabízí paralela s dnešní dobou a tvorbou reklamních sloganů a billboardů.  

                

 

 

 

 

       

eKnihy zdarma pro registrované majitele čteček Kindle