Klíma Ladislav
| Žánr | Náučná literatura, filosofie |
|---|---|
| Rok narození | 1878 |
| Měsíc narození | Srpen |
| Den narození | 22 |
| Místo narození | Domažlice |
| Rok úmrtí | |
| Měsíc úmrtí | Duben |
| Den úmrtí | 19 |
| Místo úmrtí | Praha |
Životopis Klíma Ladislav
Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof.
Ladislav Klíma byl autorem filozofických statí a úvah, prozaik. Byl jednou z nejpozoruhodnějších a nejsložitějších osobností české kultury z období kolem první světové války.
Ladislav Klíma se narodil do rodiny úředníka v advokátní kanceláři a regionálního politika. Klímův otec byl stoupencem T. G. Masaryka.
Od roku 1889 začal Ladislav Klíma studovat na gymnáziu v Domažlicích, ale v roce 1895, kdy studoval v septimě, byl vyloučen ze všech škol v Rakousku-Uhersku pro urážku panující habsburské dynastie. Prohřešku se dopouští ve školní kompozici. Na přání otce pokračoval ve studiu na gymnáziu v Záhřebu, studia však nedokončil a po půl roce se vrátil domů.
Po návratu ze Záhřebu bydlel Ladislav Klíma tři roky s otcem v jeho usedlosti v Modřanech u Prahy. Po dosažení plnoletosti mu byl vyplacen dědický podíl po zemřelé matce a sestře. Osamostatňuje se a žije z těchto peněz. V roce 1909 zemřel Klímův otec a dědictví po něm, o které ale díky své nepraktičnosti z velké části přišel, mu umožnilo další několikaletou existenci.
Od roku 1918 začal Ladislav Klíma publikovat do Tribuny, Českého slova, Práva lidu, Filozofického ruchu, Pramenu a Tvorby. Jindy si našel přechodné zaměstnání jako řidič, hlídač apod.
Veškerý zájem Ladislava Klímy se soustředil na filozofii, v níž na něho působili Arthur Schopenhauer a Friedrich Nietzsche. Od jejich myšlenek se dopracoval k naprosté životní skepsi. Na rozdíl od jiných filozofů, kteří podobné myšlenky hlásali v pohodlí, Klíma je vzal za své a skutečně podle nich žil. Přijímal svou chudobu a samotu, byl přesvědčen, že jen v takových podmínkách může člověk uvolnit své duchovní možnosti. Jinak své síly vyplýtvá na shánění peněz, kariéry atd.
Několik let se Ladislav Klíma pod vlivem své filozofie vážně zaobíral suicidní myšlenkou, aby si dokázal, že není podstatný předěl mezi životem a smrtí. Nakonec se k tomuto kroku neodhodlal, ale neustále s ním alespoň experimentoval ve svých beletristických dílech, včetně tří dramat diktovaných přítelkyni z nemocničního lůžka.
