Kráľ Janko

Kráľ Janko
ŽánrPoezie
Rok narození1822
Měsíc narozeníDuben
Den narození24
Místo narozeníLiptovský Mikuláš, Uhersko
Rok úmrtí
Měsíc úmrtíKvěten
Den úmrtí23
Místo úmrtíZlaté Moravce

Životopis Kráľ Janko

Janko Kráľ byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace.

Pocházel z rodiny řezníka a krčmáře. Vzdělání získával v Liptovské Mikuláši, v letech 1835-1837 na gymnáziu v Gemeru, v letech 1837-1841 na lyceu v Levoči, v letech 1841-1842 studoval na lyceu v Kežmarku a od roku 1842 studoval na lyceu vBratislavě, kde se aktivně zapojoval do činnosti Ústavu řeči a literatury československé. V roce 1844 na protest proti odvolání Ľudovíta Štúra odešel z Bratislavy a ve studiu už dále nepokračoval. Začal pracovat jako praktikant v advokátní kanceláři v Pešti, později hodně cestoval jak po Slovensku, tak i po Dolní zemi (dnešní Maďarsko).

V roce 1848 podněcoval slovenský lid, aby povstal, za což byl uvězněn v Šahách a Pešti až do ledna následujícího roku. Po propuětění znovu organizoval dobrovolnické oddíly a byl znovu vězněn, po propuštění odjel do českého Hulína k příteli a v listopadu roku 1849 se stal kapitánem dobrovolnického sboru. Po jeho propuštění ještě v témže roce pracoval jako vládní komisař, v roce 1854 byl přeložen do Čadce, v roce 1858 se přestěhoval do Martina, od roku 1860 byl pomocným úředníkem v Kláštoru pod Znievom a od roku 1862 přísedícím u soudu ve Zlatých Moravcích. V roce 1867 ho propustili ze státních služeb, a tak si dělal státní zkoušku a působil v Zlatých Moravcích jako přísežný pravotár a písař v advokátních kancelářích. Zemřel na tyfus a je pochován na slovenském Národním hřbitově v Martině.

Jeho přesná podoba není známa, ale dochovaly se víceré populární podobizny. Jedna z nich byla použita při modelování sochy Janka Kráľa, umístěné ve stejnojmenném parku v bratislavské Petržalce.

První verše začal psát už v době studií na bratislavském lyceu. Zpočátku psal v češtině, později začal používat spisovnou slovenštinu a byl jedním z prvních básníků, kteří používali Štúrovu slovenštinu. Svoje básnická díla zveřejňoval v almanachu Nitra, v pozdějším období také v časopisech Orol tatranský, Sokol, zřídkavě i v časopisech Černokňažník, Tábor, Concordia, Priateľ školy a literatúry a jiných. Začal psát epické básně s historickou tematikou, postupně však začal navazovat na slovenskou lidovou slovesnost. Do povědomí veřejnosti vstoupil jako autor balad a písní, nicméně jeho tvorba byla o mnoho širší.

Svojí tvorbou se řadí mezi básníky z období romantismu a stal sa klíčovou postavou ve vývoji dobové poezie. Jeho básně ovlivnily tvorbu nadrealistů, ale i takových autorů jako byl Laco Novomeský či Milan Rúfus a jiní.